Asi většina z nás to už zažila, či zažije... ty perné chvíle poslední rok na střední, kdy se člověk musí rozhodnout pro nějakou vejšku. Ano, přihlášek si sice může podat více, ale pokud se mu zadaří, že ho vezmou všude, tak to rozhodnutí jednoho dne vykonat stejně musí... Ve mně bojovaly dva tábory, kdy jsem milovala matiku a fyziku, ale naproti tomu jsem chtěla být zubařka. No a nakonec jsem se neubrala ani jedním směrem a skončila na všeobecném lékařství... bye bye matiko, bye bye zuby...
Znám dost lidí, kteří si během prvního roku vejšky řekli, že to není to pravé pro ně a na další rok už byli na škole jiné. Já to bohužel neudělala :D První rok medicíny mi nepochopitelně vyšel krásně a já si myslela, že to je vlastně to, co chci. Trvalo to ale chvilku, než mi matika začala scházet. A tak jsem se rozhodla, že si zkusím ještě "střihnout" strojárnu jako vedlejšáček :D Původně to mělo být jen jako rozptýlení k mému hlavnímu studiu, které jsem nechtěla říkat nikomu. Tedy nakonec o tom ví většina mých kamarádů a členů rodiny a jsem v situaci, kdy bych tu "bokovku" měla vlastně brát i vážně a nenechat se vyhodit.
A abych se z toho nezbláznila, hodlám to brát stále s nadhledem a třeba i zažiji věci, které by stály za to, aby se nad nimi pobavili i jiní než mých pár blízkých ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat