V červnu jsem nakonec nepochopitelně všechno zvládla a měla tak prázdniny se skutečně prádnou hlavou.
Úplně si pamatuji ten pocit štěstí, kdy jsem si v červenci na dovolené plavala v bazénu a jen jsem si počítala: "jeden bazén...druhý...třetí..." a takhle klidně i přes půl hodinu, protože to bylo velmi osvobozující.
V srpnu jsem dokonce jela do Portugalska na praktickou stáž v nemocnici. No tam už jsem trochu narážela, protože má červencová očistná kůra zafungovala a já tak v hlavě neměla nic. Tak jsem vymetla pár pavučin na mozku a o víkendy si užívala krásy života u oceánu.
V září jsem už ale byla zpátky v republice, s kruhem (něco jako třída na medině) jsme jeli na vodu a společně jsme si tak nad vodkou s džusem sdíleli strachy nad posledním ročníkem.
Ano ano, pět let studia mi uteklo a nyní je přede mnou poslední státnicový rok. Tedy příští týden to vypukne (to, k čemu spěji již od podání přihlášky na medinu) a já se na to snažím sbírat síly. A taky se snažím pomalu začít pracovat na mé bakalářské práci, přecijen to nestihnu napsat za jeden večer před termínem (tedy někdo to umí, ale já bych se za to styděla)
Snad do roka neskončím v psychiatrické léčebně :D
