Ale nakonec si musím letošní zkouškové moc pochválit. Do minulého týdne jsem plašila s jedinou zkouškou na medině, a tedy internou. (Pro představu těch, co si řeknou, že mám jen jednu zkoušku a tak pohoda...během celého semestru jsme jako studenti oběhali spousty oddělení za účelem nás vzdělat ve všech interních směrech jako jsou kardiologie, gastroenterologie, endokrinologie, hematologie, plicní, nefrologie a revmatologie. Už jen ty názvy musí laikovi říct, že toho prostě je mraky a ono taky je. A u zkoušky se můžou zeptat úplně na cokoli, takže naučit se pár vět ke každé z 80-ti otázek nemusí vůbec stačit)
Učení na internu mi tedy vzalo dost času, a přesto jsem pár dní před zkouškou měla pocit, že jsem to v životě neviděla. Popsala bych učení v pár citacích (a po konzultaci s mými spolužáky z medicíny jsme se až smáli, kolik toho prožíváme všichni stejně):
- Četla jsem to vůbec? No je to sice podtrhané a zvýrazněné...ale určitě jsem to nečetla!
- Řeknu si, že zkoušku mám o týden dřív a pak budu mít týden na opáčko. Takže to abych prošla 16 otázek dennně....dobře, tak ji mám jen jako o pár dní dřív....kurňa to nestíhám ani do toho opravového data...
- Usnula jsem u učení a zdálo se mi o tom, jak mě honí nějaká psycho holka a chce mě zabít...pak jsem se vzbudila, uviděla učebnici a přála si, ať se mohu k té holce vrátit 😂
- Během vyšetřování pacientů mě vyklepávání orgánů moc nebaví, ale když jsem potřebovala odhadnout, kolik energeťáku mi zbývá, to jsem najednou byla mistr vyklepávač!
- Jestli přečtu ještě další slovo, už se opravdu pozvracím!
- Nevím, co to znamená, pak to dohledám, pak se na to kouknu...já se na to pořád ještě nekoukla a už to nestíhám, nesmí se na to zeptat, nezeptají se na to, nenene...
- Snad to budou benigní zkoušející.
A tenhle týden vyřizuji zbytek zkoušek. Včera jsem byla na Technologiích 2, které se týkají obrábění. No po zadání 4 otázek jsem myslela, že si to můžu jít rovnou hodit. Že k čemu jsem se učila všechny možný metody obrábění a materiály, když se mě na to nikdo neptá. Ale překvapivě jsem i dost vykouzila (děkuji mému mozku, že se někdy naučí i více, než si myslím) a u ústní se zkoušející velmi prakticky ptal, že opět jsem měla ze zkoušky super pocit! Navíc bylo hezké vidět, jak je z každé odpovědi, kde je vidět, že přemýšlím, jak je z ní téměř nadšený.
Teď mi zbývá už jen SK2 (strojírenské konstruování), což je předmět z loňského roku, ehm. A když ho něudělám, jsou mi nějaká ta áčka, béčka a ostatní splněné zkoušky ze druháku úplně k ničemu. Ale to se nestane, nemohu přeci přestat být medičkou na strojárně 😘
