V pondělí jsme na stáži opět odebírali anamnézu (taková zdravotní historie pacienta) a následně to probírali s doktorem. Ten se zarýpal v každé větě a pak nás nechal psát seznam nemocí, co by pacient mohl mít, seznam vyšetření na diagnózu, výsledky laboratoře v případě konkrétní nemoci, a další léčebný postup. Završil to slovy, ať to nebereme jako buzeraci, ale že to už brzy budeme dělat sami. Načež hořkou pachuť v puse jsem jistě nepocítila jen já, ale i zbytek mých kolegů.
Celé to korunoval můj spolužák, který se po stáži vyjádřil, že: "dneska nám bylo ukázáno, jak je pro nás skoro nemožné tu státnici udělat."
Mysli pozitivně, pozitivně....
V úterý jsem byla na výuce na strojárně. Tam jsem si trochu od pneumonií a bronchitid odpočinula přednáškou o elektřině (aneb o magii). Ale další hodina byla trochu peklo, vyučující je totiž velmi upovídaný a zjistil, že studuji ještě medicínu. Tedy každá druhá věta se týkala něčeho ze zdravotnictví a já se chtěla stát tak malou holčičkou, abych se za ten počítač mohla schovat. Bohužel by mi to nepomohlo, protože si klidně zašel až za mnou a pobaveně koukal na moje desky s vypracovanými otázkami, že to je dost popsaných stránek, co se musím učit...jojo, dost toho fakt je.
Ale nejlepši byl pro mě dnešek, kdy jsme čekali na chodbě na doktora, ten si pro nás přišel se slovy, zda jsme šesťáci na stáži z pediatrie. "Já? A šesťák? Proboha ne, tak na to se fakt necítím..."
Tolik let na škole a něco vás stejně nenaučí...jako třeba to, jak nikomu neříct, co studujete, abyste se pak nemuseli stydět, že nic nevíte a neumíte...
A něco k pobavení, co bylo ve výloze malého butiku kousek od naší školy... běžte na medicínu, ať máte psychiatra hned u školy a nemusíte utrácet :D
Jsi cvok, ale klobouk dolů :D Nechápu, jak můžeš takhle v pohodě studovat dvě hardcore školy, tichý obdiv a závist.
OdpovědětVymazatDržím palce na zbytek šesťáku, ať to dopadne! :)
Děkuji, hardcore to celkem je, ale hrabe mi asi jen jako každému druhému na medině :D
Vymazat