Můj první kongres

   Objevila jsem novou skvělou věc na tom, být doktorem. A to: kongresy! 😍 Spolužačka z medicíny se ptala, zda někdo z našeho kruhu nejde na Diabetologické symposium. Tak jsem si to hned vyhledala a jelikož to bylo z pátka na sobotu, řekla jsem si, že proč to nezkusit.  Mé další překvapení bylo, že to bylo zdarma a tak jsem to vůbec nemusela řešit s vedením, zda by mi na to nepřispěli 😁

   V pátek jsem hned z práce jela do Prahy na Holešovice. A i když to na Dejvice bylo pěšky hodinu, tak jsem se pro to rozhodla. Za prvé to byla trocha zdravého pohybu (kterého teď při stěhování a práci zrovna moc není) a za druhé, projít se Stromovkou na podzim má prostě obrovské kouzlo!

Dobře, uznávám, že na fotkách ta Stromovka nevypadá nijak k světu, ale opak je pravdou! Takže pánové, na další romantiš procházku vyrazte s dívkami sem! ☝ 

   Na dejvicích jsem se před hotelem Diplomat sešla s tou kamarádkou (logicky, neb tam se ta akce konala🙆). Uvnitř nám na krk dali visačky se jménem a samozřejmě i s titulem MUDr. (a tak jsme si hned udělaly fotku a daly ji na fb, abychom si připadaly vele-důležitě 😎). Dále jsme se daly do kafe, dortíků a sendvičů...no prostě jsme si to užily, aniž by akce ještě vůbec začala. 

Malá obrazová ochutnávka svačinek.

   Ve velkém sále jsme si sedly dost dozadu a komentovaly jsme to jako 'školní syndom', aby  se nás nejlépe nikdo na nic neptal. Naštěstí to fakt byly hlavně přednášky...ale s dosti grafy, výsledky výzkumů, no a bylo toho na nováčky trochu moc. "Trochu jsme se přecenily...," špitla mi kámoška už u třetího grafu 😴

   Řečníci se střídali asi po půl hodinách a každý mluvil o něčem trochu jiném. A teda něco málo jsem si odnesla, ale doufala jsem, že v sobotu to snad pro mě osobně bude přínosnější (bez triliónu grafů a procent).

Další ochutnávka, tentokrát i s jejich srdíčkovou dekorací 💕

   Přespávala jsem u jiné kámošky v Praze, protože jsem svou přítomnost v hlavním městě musela zužitkovat na maximum. Navíc musím říct, že při odstěhování se do malého města a návratu do toho hlavního, člověk opravdu oceňuje pražskou hromadnou dopravu, kdy si to nejezdí totálně jak chce😅

   V sobotu jsme měly 5 workshopů, které naštěstí nebyly až tak interaktivní. Většina se mi líbila, nejlepší byl pro mě na téma diabetické nohy, protože je to velký problém a když jsem viděla ty různé novinky a metody léčby, doslova se mi rozsvítily oči. Fakt, co ti lidi nevymyslí! Zazněly slova i o červech a podtlaku. A když jsem viděla fotky výsledků, byla jsem na lidskou práci v tomhle oboru fakt pyšná.

  A ještě bych zmínila workshop s diabetology, kteří si připravují vlastní materiály pro své pacienty. Bylo krásné vidět, že když jim zahraniční materiály přišly moc složité pro pacienty, prostě si udělali své a navíc pak mají lepší výsledky u pacientů (pro ně prostě čím lehčí věci jsou, tím lepší a větší šance, že to dodrží 😆 ). Trochu mě do té diabetologie nalákali, to nebudu lhát...

   Z oběda jsem byla opět rozčarovaná, protože jak jsem nebyla na večeři, tak jsem tohle all-in moc nečekala. Ale stejně u mě hrály prim dortíčky a ovoce, takže to bych tu raději neprezentovala 😇.

Názvy jednotlivých sálů byly až "světové" 😄

   Takže při celkovém zhodnocení se mi to prostě líbilo, nepovažuji to za úplnou ztrátu času, určitě jsem se něčemu novému přiučila. Kór na motivační přednášce od jednoho psychiatra, který nám kladl na srdce, abychom špatná rozhodnutí pacientů nebrali jako svá selhání. Asi si to někam napíšu, abych na to nezapomněla, protože když do pacientů něco "hustím" půl hodinu a oni mě nakonec stejně neposlechnou... z toho bych asi vyhořela raz, dva.

   V závěru.... jsem zvědavá, jak dlouho budu jezdit na kongresy jen za osobním rozvojem, a kdy z toho budu chtít hlavně setkání s přáteli v hezkém prostředí 😁